Marek Turnovec

Ano ano. Už je to bohužel tak. Máme tu další rok. Možná se divíte, proč jsem použil zrovna slova "bohužel". Ale já pro to mám své důvody…

Nejprve bych se ale ještě rád vrátil k roku uplynulému. Byl to rok dlouhý - představte si to - celých 365 dní! Ale o to teď nejde. Já se teď chci zaměřit ještě na některé z událostí několika (přesněji dvou) posledních týdnů.

Především je to událost, na kterou se všichni tak hrozně těšili - filmové představení v městském kině. Název filmu snad nemusím nikomu připomínat - ale kdyby snad náhodou zde někdo byl tak zapoměntlivý - Godzilla. Názory na film se asi různí, ale podle mého vlastního pozorování jsou spíše záporné. Já osobně musím říct, že podruhé už jsem tento film také vidět nemusel. Člověk měl tak šanci uvědomit si další a další chyby (kterých si třeba předtím nevšiml). Jediné ponaučení, které si s tohoto "gympláci" mohli vzít je, že by si neměli příliš zahrávat s jadernými pokusy… Kdo ví, třeba se jim tento fakt někdy v budoucnu bude hodit…

Když už jsme u těch jaderných pokusů - povedlo se mi získat exkluzivní záběry jaderných zkoušek v jedné nejmenované zemi bývalé Jugoslávie.

Doufám, že Vás tyto fotografie příliš nešokovaly. Ale snad jste se při pohledu na ně alespoň trochu pobavili (alespoň tak jako při pohledu na "americky vyhlížející tlupu žvýkajících Francouzů"… ;-)

Při myšlenkách na žvýkání mě napadá jiná věc - asi budu reklamovat žvýkačky Orbit… Že prý pomáhají proti zubnímu kazu… No… Ehm… O tom zda-li je to pravda, jsem se mohl sám přesvědčit týž den, kdy jsem znovu shlédl zubatou (totiž Godzillu). Ten samý den totiž měl čtvrtý ročník (a nebo alespoň to, co z něj zbylo a mělo dostatek odvahy) navštívit dentistu (resp. dentistku). Nevím nevím u čeho jsem se více bál…

Dost už ale o Godzille. Alespoň chvílemi se někteří bavili - a myslím si, že určitě více, než u již zmiňovaného filmu Povolání reportér. Nechci nějak útočit proti tomutu filmu - jistě hodnotu má - ale není to právě film, u kterého by se lidé (a obvzláště mladí lidé) nějak zvlášť bavili.

Doufám, že vyjevením těchto svých názorů zase nevyvolám nějakou "školní aféru" - ale pro jistotu ještě jednou připomenu - toto je můj názor, nepíšu zde ani za svoji třídu, ani za všechny studenty (i když pravda, občas máme se s ostatním studenstvem názory více než podobné ;-). A také věřím, že kažký má právo svůj názor vyjevit, i když se někomu jinému nemusí líbit (a že je dnes ve světě spousta názorů co se mi nelíbí).

Přejděme však k dalším událostem, jež předcházely konci roku (zatím jen kalendářního). V úterý se toho ve škole již příliš mnoho nedělo - i přes protesty některých profesorů (a možná i studentů ;-) kteří by (se) učili do posledního dechu… (Z dobře informovaných zdrojů se mi podařilo získat zprávu, že skupina studentů připravovala protestní akci - připoutání se řetězy k lavicím atd.) Naštěstí jim to však nebylo dopřáno. A místo toho si radši dopřávali další z oblíbené řady "Koncertů na Schodech". (A také pod schody, nad schody a vedle schodů - opravdu lepší než třeba Rudolfinum - navíc ten bezprostřední kontakt s hudebníky ;-)

Co ale bylo pro většinu lidí na tomto dnu nejdůležitější - že právě tento den byli ve škole naposledy. Alespoň pro daný rok. Každému se jistě hodilo těch několik dní (bohužel není možno hovořit ani o týdnech) volna.

Asi nejvýznamnější událostí týdne byly svátky vánoční - při oblíbeném podpalování stromků, dávení se rybími kostmi, trávení se pořádně zralýmy sacharidovými bombami v podobě vánočního cukroví, topení nevinných ořechových skořápek ve vodě a honu na zlatá prasátka si asi všichni užili legrace více než dost. A co teprve všichni ti doktoři, hasiči a jiné druhy záchranářské, oni se bezesporu také velmi dobře bavili…

Následující dny asi všichni "gympláci" strávili tak, jak se na správné studetny sluší a patří - totiž náležitým a důkladným studiem (ha ha).

Po týdnu zde byla další významná událost - no ona až zas tak významná nebyla - šlo vlastně jen o menší změnu (jen jedna číslice) v kalendáři. Rok 1998 se nám přehoupl v rok další, logicky následující (snad nemusím psát který ;-). Jaký bude tento rok? Stane se snad podle předpovědí některých rokem neštěstí a zkázy (a všemi již tak napjatě očekávaného konce světa)? Tak jak to například signalizují tři šestky (pravda, sice trochu obrácené, ale po několika novoročních přípitcích - kdo pozná rozdíl?), známé to znamení ďábla? (A musím také vzpomenout všecnhy ty milé příznivce hry DOOM - ti občas své hračky, jako například motorové pily, brokovnice s upilovanými hlavněmi, rotační kulomety apod. zdobí podobnými symboly.) Nebo se snad právě tento rok konečně vyplní to, co si všichni od Nového roku přejeme? Totiž že bude šťastný… (?)

Nevím jak ostatní, já až zas tak moc "natěšen" na tento rok nejsem. Jak již mnozí pochopili (některé tento šok možná teprve čeká), čtvrťáci se v tomto následujícím roce podrobí "zkoušce dospělosti" (ne ne, není to Věneček tanečních, ani první sex - tedy s někým ;-). Nejde o nic jiného, než o některými proklínanou maturitu. Navíc ještě opepřenou tím, že budeme muset sloužit za pokusné králíky Ministerstvu školství a jeho uchvacující Sondě maturant… Jako by nestačilo, že musíme (nebo se to od nás alespoň čeká) úspěšne odmaturovat, ani to, že bysme také měli úspěšně zdolat přijímací zkoušky na vysoké školy.

Musím se přiznat, že právě ze zkoušek na vysoké školy mám trochu strach. U maturity alespoň člověk ví, na čem je. Ale podle různých souborů testových otázek soudím, že u přijímacích zkoušek to bude horší. Kdo neví o čem mluvím, možná mu pomůže následující ukázka. Představte si takovýto test:

Co se Vám vybaví, řekne-li se "slepý pěvec"?

1. Homér
2. Andrea Bocelli
3. Stevie Wonder

Už chápete čeho se bojím? Navíc u těchto testů to nemůžete udělat jako ve škole - tzn. pouštět se do dlouhých debat s profesory, kdo má pravdu, jestli vy nebo on (a někdy se vám profesory podaří i přesvědčit). Ale zde - nemáte šanci. Nikdo se s vámi již poté nebaví. Nikdo vám neukáže opravené testy…

Ale zpátky k vítání Nového roku. Doufám, že mladí chemici, jež vychovává paní profesorka Malá jsou v práci s třaskavinami mnohem zdatnější než jejich soukmenovci z různých učilišť a podobně - a tedy že si s našimi "mladými experimentátory" budeme v Novém roce alespoň schopni potřást rukou (případně tím, co z ní zbylo; nebo také ručičkou, Nožičkou etc.). Doufám také, že se povede všem do ponělí plně zotavit z jejich indispozic (příčiny mohou být různé, v tuto chvíli ale není třeba abych byl příliš konkrétní).

Já sám jsem přežil vítání Nového roku vcelku bez úhony - i přes to, že se na mně naši sousedé pokusili spáchat atentát s pomocí neřízené střely typu "flaška-člověk" s plochou dráhou letu. Asi neměli k dispozici milion dolarů k zakoupení lepšího typu Tomahawk i s odpalovacím zařízením… Žabaři… Nakupovat vojenskou techniku od Viet-kongu…

Ale jak jsem již řekl - atentát jsem bez úhony přežil, zvláště díky skoku plavmo a několika rychlým Van-Dammovským kotoulům vpřed i vzad (teď si vymýšlím, ve skutečnosti jsem v klidu stál pár metrů od místa dopadu - ale nezní to "akčně"? ;-). To že jsem přežil mimo jiné také znamená, že Vás i nadále budu moci obšťastňovat výplody svého chorého mozku (jež se jakýmsi nedopatřením dostávají na školní intranet).

Zrovna teď - je sobota, hodně brzy ráno, a já se právě vzpamatoval z pořádné opice. Jestli si někdo myslí, že tato opice měla něco společného s nějakými vzorky ethylalkoholu, musím ho bohužel (nebo bohudík?) zklamat. Teď zrovna mluvím o jakémsi britském thrilleru, který právě odvysílala Česká televize (nevěříte? Vláďa "Lamželezo" asi taky čučí jako puk, že si mu takhle hrajou na jeho písečku ;-O ).

Je už ale opravdu pozdě a já, ač se to zdá neuvěřitelné, pociťuji jisté známky únavy. A proto se nyní odebéřu na lože (Záhořovo ;-). Snad bych ještě některým (těm, co si nevidí ani na špičku nosu, natož pak na monitor před sebou ;-) mohl připomenout, že na těchto mých "cool" stránkách došlo k nějakým těm grafickým změnám.

A možná bych mohl také vzpomenout, že chystám své pravé internetové stránky. Ono to asi většině mých vrstevníků bude vcelku k ničemu (vzhledem k oligarchii jež u nás ve škole panuje ohledně přístupu na internet) - ale přeci jen. Adresa už je jistá nyní:

http://mat.zde.cz/

V době, kdy čtete tyto řádky, se na této adrese snad již něco nachází (teď, tedy v sobotu ráno, ve 4 hodiny a 11 minut zatím ještě ne).

Mějte se fajn, užívejte Nového roku a říkejte si, že všechny potíže (i ta **** maturita) se dají nějak (při troše snahy) překonat.

Pokud se Vám něco stane, organizace se bude od všeho distancovat. Váš pevný disk se zničí za pět vteřin…